Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Bílí trpaslíci vytvářejí gravitační vlny

Bílí trpaslíci vytvářejí gravitační vlny

Binární systém tvořený dvěma bílými trpaslíky
Binární systém tvořený dvěma bílými trpaslíky
Gravitační vlny jsou notoricky známé, podobně jako nedávno objevený Higgsův boson - ale oba fenomény jsou jen velmi obtížně pozorovatelné. Astronomové poprvé detekovali gravitační vlny ve struktuře prostoročasu přímo, a to prostřednictvím rádiových signálů přicházejících z binárního systému pulsar-neutronová hvězda. Nyní výzkumný tým detekoval stejný efekt na vlnové délce viditelného světla v záření zakrývající se dvojice trpasličích hvězd.

"Tyto výsledky znamenají jednu z nejzřetelnějších a nejsilnějších detekcí efektu gravitačních vln," říká Warren Brown, člen vědeckého týmu ze Smithsonian Astrophysical Observatory (SAO).

V minulém roce astronomové objevili dvojhvězdu tvořenou dvěma bílými trpaslíky. (Bílí trpaslíci jsou hustá jádra bývalých hvězd podobných Slunci.) Tato soustava oficiálně pojmenovaná SDSS J065133.338+284423.37 (zkráceně J0651) obsahuje dva bílé trpaslíky tak blízko sebe - jedna třetina vzdálenosti Měsíce od Země - že navzájem oběhnou kolem sebe jednou za dobu kratší než 13 minut.

"Každých 6 minut dochází při pohledu ze Země k vzájemným zákrytům obou hvězd, což z nich dělá neuvěřitelně přesné hodiny vzdálené od Země asi 3 000 světelných roků," říká hlavní autor studie J. J. Hermes, postgraduální student spolupracující s profesorem Don Wingetem na University of Texas, Austin.

Einsteinova obecná teorie relativity předpokládá, že pohybující se objekt vytváří jemné vlnění ve struktuře prostoročasu, označované jako gravitační vlny. Tyto gravitační vlny mohou odnášet pryč energii, což způsobuje, že se hvězdy pomalu k sobě přibližují, přičemž se navzájem obíhají stále rychleji a rychleji. Právě tento efekt astronomové detekovali v binárním systému J0651.

Zkracování oběžné periody dvojice bílých trpaslíků
Zkracování oběžné periody dvojice bílých trpaslíků
"V porovnání s dubnem 2011, kdy astronomové tento systém objevili, dochází nyní k vzájemným zákrytům o 6 sekund dříve, než se očekávalo," říká člen výzkumného týmu Mukremin Kilic (University of Oklahoma).

"To je tak výrazný relativistický efekt, že jej můžete změřit na náramkových hodinkách," s nadsázkou dodává Warren Brown.

Astronomové očekávají, že se oběžná perioda bude každým rokem zmenšovat víc a víc a v květnu 2013 bude k zákrytům docházet již o 20 sekund dříve. Oba bílí trpaslíci mohou nakonec splynout, k čemuž by mohlo dojít zhruba za 2 milióny roků. Pozorování budou pokračovat za účelem sledování změn oběžné dráhy hvězd v tomto systému s cílem pokusit se porozumět tomu, jak nakonec slapové síly povedou ke splynutí obou objektů.

"Jedná se o vzrušující potvrzení předpovědi vyslovené počátkem minulého století Albertem Einsteinem - pozorování dvou hvězd houpajících se na vlnách způsobených pouze jejich hmotou," říká J. J. Hermes. Přitom obě dvě hvězdy v tomto binárním systému jsou méně hmotné než Slunce. Hmotnost jednoho bílého trpaslíka dosahuje pouze 50 % hmotnosti Slunce, druhý je ještě menší - jeho hmotnost činí čtvrtinu hmotnosti Slunce.

Výsledky pozorování byly publikovány v časopise The Astrophysical Journal Letters a jsou volně dostupné.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Higgsův boson, Bílý trpaslík


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »